- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
Dny plné radostných příprav, těšení a tajného očekávání jsou tu. Nejen maminky mají v tuto dobu ruce plné práce, úklidu a pečení dobrot, ale i my jsme po vyučování v jednom zábavném kole.
Nejprve jsme třídu družiny oblékli do svátečního kabátu a vyzdobili si ji výrobky se zimní náladou.
Okna pokryly sněhové vločky z papíru i zasněžený kostelík a na parapetech oken se sešli skládanky andílků, Mikuláše i čerta. Velkou pochvalu zasluhují chlapci z nejnižších ročníků, kteří se na výrobě papírové výzdoby podíleli. Jejich obavy z nejistého výsledku se rozplynuly po chvilce práce s pomocí a ostatní spolužáci s údivem přihlíželi jejich činnosti.
Jedno z družinových odpolední patřilo andílkům. Navázali jsme totiž na projektový týden celé naší školy a aktivity i tvoření tomu přizpůsobili. Zajímavý byl živý anděl, který s námi strávil celý den od začátku vyučování až po odchod ze družiny. Hlavní roli měl náš spolužák a jeho srdečný zájem. Proto bychom chtěli tímto ocenit jeho nadšení i smysl pro zodpovědnost. Zalistovali jsme také v pohádkových knihách a přečetli si andělskou pohádku, ale zhlédli jsme i jednu loutkovou, která nám zábavnou formou představila Mikuláše, čerta i anděla.
Naše školní jídelna nás i v této době plné omezení mile překvapila! U výdejního okénka stály pekelné čertice, anděl nám naléval čaj i mléko a staral se o nás po celou dobu oběda. Nakonec nás obdaroval sladkými adventními kalendáři a balíčky s ovocem. Proto všichni najednou – moc děkujeme, andílku!
A protože každý z nás má v této předvánoční době v hlavě vysněné dárky a tajná přání, rozhodli jsme se, že si v dílničkách vyrobíme originální vánoční balící papír, do kterého můžeme zabalit maličkost třeba pro svého kamaráda. Z brambor a vykrajovátek na cukroví jsme si s pomocí vyrobili razítka a pak už nás čekala zábavná práce. Velký arch balícího papíru jsme potiskali tvary a obrázky spojené nejen s Vánocemi, ale i zimou. Po uschnutí budeme stříhat a určitě pyšně balit, protože takový v obchodě zkrátka nekoupíme.
ŠD UJ
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
K činnostem, které nás vždy při odpoledních potěší a vylepší náladu i chuť, bez váhání patří kuchtění a vaření. A tak jsme vyšli vstříc současné nemilé situaci a udělali si sladké odpoledne.
Vybaveni rukavicemi a rouškami jsme se pustili do pečení hrnkového perníku.
Recept a vůbec samotné téma kuchařské činnosti promýšlíme skoro pokaždé při společné besedě. Osvědčily se nám ale také cesty do školní jídelny, při kterých navrhujeme a hlasujeme „za chůze“. Dali jsme si ale jednu podmínku – ingredienci, která je podzimní zahradě vlastní. A tak zvítězila marmeláda z kdoule (ovoce opomíjené a možná až zapomenuté, které má právě nyní období sklizně).
Postup práce s receptem – přípravu a hlavní činnost - si osvojujeme díky oblíbenosti a pravidelnosti na jedničku. A i když jsme zdánlivě nebyli v plném počtu žáků, šla nám práce od ruky. V mezičase pečení jsme hráli naše oblíbené karetní a stolní hry a podle linoucí se vůně z kuchyňky až do třídy družiny jsme se ujišťovali, že máme hotovo.
Pak už chyběly jen talířky a prima posezení u buchty, kterou jsme také donesli rodičům na ochutnání a zároveň se pochlubili pracovním úspěchem.
S pozdravem ŠD UJ
- Základní údaje
- Napsal Mgr. Jana Marečková
- Kategorie: Školní družina
Koncem října jsme využili posledních teplých dnů pro podzimní tvoření – „ dýňování“.Počasí nám opravdu přálo a proto jsme mohli tvořit na školní zahradě. Přinesli jsme si dýně a pustili se do jejich vyřezávání. Kdo nechtěl vyrábět svícen z dýně, mohl si vytvořit zvířátka z kaštanů. Nakonec jsme si z přírodnin a výrobků vyzdobili místnost školní družiny ve škole ve Zruči n. S.
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
Celoroční tematický projekt ve školní družině, kterému jsme dali příhodný název „Pokusíme se“, se konečně dostal po zářijových aktivitách na řadu.
Připravovali jsme se poctivě a předem pátrali v knihách a starších časopisech, abychom narazili na něco opravdu zajímavého. Při společném povídání jsme zavzpomínali na zakázané objevování u nás doma a nejvíce o prázdninách. A tak jsme nakonec přišli na pestré návody a nápady, které zkrátka musíme vyzkoušet.
V našem seznamu s pokusy mají hlavní roli barvy, ale takové čarování s magnety nebo tajuplná kuchyně nás během roku rozhodně nemine. Dle možností a aktuálního rozvržení aktivit jsme si slíbili, že pokus, nápad či kouzlo uskutečníme vždy každý měsíc. Zaznamenáme ho a na konci školního roku vybereme ten NEJ.
S nadšením a očekáváním jsme se tedy po dvě odpolední vrhli do experimentování.
Bludiště z kartonu jsme využili na magnetické honičky – jeden magnet vespodu kartonu, druhý na hrací ploše bludiště. Síla přitažlivosti magnetů je obdivuhodná a odpudivá síla nás pobavila, magnety dokonce skákaly na místě a dělaly přemety.
Barevný pokus byl pro výtvarníky velkou podívanou. Krabička lentilek, talířek a voda. Každý si prostřel na svém místě u stolu a postupoval podle napsaného návodu, který jsme si vyhledali. Vznikaly nám výstavní výtvarné práce, ačkoliv jsme nemalovali ani nekreslili.
Už teď se těšíme a sepisujeme seznam pomůcek na pokusy v příštím měsíci.
ŠD UJ
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
Společně s lidmi po celém světě jsme si i my připomněli významný den, který připadl na 29. září – SVĚTOVÝ DEN SRDCE.
A protože nám od samého rána vydatně pršelo a bylo pošmourné nebe, udělali jsme si naučné odpoledne v teple třídy.
Na chvíli jsme se stali pány doktory a na modelu mini torza lidského těla si ukázali a osahali model lidského srdce.
Beseda v kruhu nám pomohla vypátrat, jak velké srdíčko v našem těle vlastně máme. Každý se podíval na svou ruku zaťatou v pěst…a to je celé tajemství.
Srdíčko je nezbytně důležitý orgán v našem těle a měli bychom se o něj co nejzodpovědněji starat a nepřitěžovat mu. Zacvičili jsme si několik dřepů na zátěž a pak naopak odpočívali. Sami na sobě jsme pak mohli pozorovat přitisknutím dlaně na hrudník, jak srdíčko tluče rozdílně při naší aktivitě i odpočinku.
Pověděli jsme si také o ovoci a zelenině a o tom, jak dobře srdíčko živit. Upozornili jsme i na to, že dochucovat si polévku podruhé a přisolit si již osolené brambory není tak nutné a prospěšné. Srdíčko nám za to určitě rádo poděkuje.
V dílničkách jsme si na závěr srdíčkového odpoledne vyrobili razítka z přinesených brambor a vyzdobili s nimi vystřižené šablony, které jsme každý nadepsal příhodným názvem.
A pak rychle na nástěnku chodby, ať se všechny mohou pyšnit svou originální podobou a nechají vzpomenout na jejich životně důležitou funkci.
Připomínkou na zdravá srdce všem
Janovičtí družináři
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
První podzimní den je tu a my máme plno práce na zahrádkách, někdo na té u babičky, jiní před svým domem a my družináři jsme se vydali na tu naší školní.
Nejprve jsme si vyzkoušeli hrabat spadané listí a rozhlédli se po ovocných stromech. Švestky letos odpočívají, vlašské ořechy dozrávají a naše dvě jabloně se pyšní opět jablíčky, menšími než minulý rok, ale zato dobrými.
Posbírali jsme tedy ty spadané a povídali si při práci o tom, jak je naše maminky doma v kuchyni zpracovávají a jak nám nejvíce chutnají. Sluníčko ukázkově svítilo a hřálo, takže jsme si pohyb a práci na čerstvém vzduchu náležitě užili.
Pak už nás čekala třída družiny a jedno tvořivé odpolední. Tentokrát jsme chtěli pracovat pospolu, hromadně vytvořit „jedno dílo“ a připomenout nastalé časy podzimu a nejoblíbenějších plodů zahrad.
Prolistováním a ukázkou časopisu Zahrádkář jsme si přečetli o starých zapomenutých odrůdách jablek našich prababiček a pradědů. Rostou už jen na některých zahradách a v alejích. My jsme si s úsměvem i zájmem „zamilovali“ jablko jménem řechtáč soudkovitý. Zajímavý svým tvarem –ten připomíná malý soudek, pak chutí í a hlavně řechtajícími jadérky uvnitř. Objevili jsme nový rytmický nástroj do hodin hudební výchovy??
Konečně jsme zasedli do lavic a začali pracovat na společném díle – koláži. Šablony jablíček jsme stříhali, barvili a nejdůležitější technikou bylo obmotávání vlnou a šití do papíru. Vznikaly zajímavé „odrůdy“ a nám se moc hezky tvořilo a bavilo nás být kreativními umělci.
K jablíčku patří strom a ten náš byl ze speciálního papíru – plakátového. Poprvé jsme totiž vyzkoušeli malovat plakátovými barvami. Celé dílo jsme po uschnutí vystřihli a dodatečně nalepili naše jablíčka.
Než jsme odešli domů z odpolední, stačili jsme naši práci vystavit na nástěnku, aby dělala radost nejen nám, ale i celé škole.
Družináři z Janovic
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
Městská knihovna v Janovicích se připojila k projektu KNIHY DĚTEM Z DĚTSKÝCH DOMOVŮ, takže ani my jsme neváhali a šli hledat staronové a nevyužité, zkrátka takové knížky a knihy, které by nám v pokoji na polici nebo rodičům v knihovně mohly přebývat.
Nejprve jsme začali ve třídě družiny besedou na koberci, vyprávěli si o našich oblíbených postavách a popisovali příběhy, které jsme četli nebo je poslechli od rodičů před spaním. Ukázkově „vyspravili“ lepící páskou hřbet knihy i natrženou stránku. Ve vadách z použití jsme našli vlastní kouzlo, protože i knihy mají svůj příběh a ten pošleme tedy dál…svým vzdáleným kamarádům. A naše vepsané přání, vzkaz či zážitek ze čtení příběhu dá našemu dárku tu pravou hodnotu.
Přejeme si totiž, aby dětem udělaly především radost a možná je na chvíli odpoutaly od reality, která není vždy veselá.
Odpoledne jsme se tedy vydali každý se svou knihou do místní knihovny. Paní knihovnice nám nejprve znovu vysvětlila poslání projektu a pak ukázala krabice plnící se darovanými knihami nejen od nás. Čeká je dlouhá cesta napříč celou naší republikou a mohou se dostat do rukou kamarádů opravdu daleko od nás, protože dětských domovů je bohužel hodně moc.
Místní knihovně to velice sluší, má nové vymalování a knížky z tematicky upravených regálů se na nás jen smály. Dostalo se nám premiérové ukázky nově zřízené místnosti – čítárny a odpočinkového koutu pro žáky čekající na spojení vlaku či busu. Barevné polštářky k sezení již čekají na nově příchozí.
Zajímavé povídání s paní knihovnicí nebralo konce a my se ptali a poslouchali, divili se a počítali a dokonce se i báli. Proč? Historie říká, že prostory knihovny byly dříve vězením, ve kterém pobývali i zajatí němečtí vojáci. Odhalili jsme dveře jednotlivých cel a „prošli zdí „do hlavní chodby. Jedna z žákyň objevila další historické tajemství – obrazy na zdi u vchodu do knihovny, na nich naše město a hlavně naše škola v dobách dávno minulých. Tajemná podívaná a srovnání pro nás pro všechny.
Zajímavou návštěvu jsme ukončili poděkováním a předali malý dárek z naší tvořivé dílničky.
Krabici s knížkami jsme společně zavřeli a přidali k ostatním čekajícím, aby mohly putovat ke všem potřebným.
Janovičtí družináři
