Poslední měsíc roku 2024 nás svátečně naladil, nechal pracovat naši fantazii i vzpomínky, mohli jsme se těšit i trochu bát a s tradicemi cestovat časem.
A tak jsme nejprve vyrazili do ulic našeho města, abychom ve výlohách šířili vánoční náladu. Odrážely se v nich typické barvy adventu, výtvarné práce všech žáků naší školy zdobily pohled kolemjdoucím a malá dílka připomínala blížící se nejkrásnější svátky roku.
Na pátého prosince se školní družině ohlásila (ne)čekaná návštěva. Někteří z nás se těšili, někteří z nás se báli právem. Andílka a čerta jsme přivítali básničkami i zpěvem. Ti pak každému z nás, ve chvilce, o samotě, předčítali z knihy hříchů a dobrých skutků. Škoda jen, že stránek v knize hříchů bylo zase více. „Polepšíme se, doma i ve školních lavicích“, řekli jsme nahlas. A ke slibu jsme přidali vlastnoručně upečené medové perníčky ve tvaru andílka a čerta.
Na výšlap k lesu jsme si vybrali hezký den bez větru a sluníčko se nám nakonec také ukázalo. Rozhodli jsme se připravit lesním zvířátkům Štědré Vánoce plné vitamínů a dobrot. Mrkev, celá jablka a šťavnaté křížaly na větvičkách byly originální jedlé ozdoby, které voněly na dálku. Měli jsme radost. Co se stane po našem odchodu, kdo přijde jako první ke stromu a ochutná?
Když jsme si posedali na polštáře a zavřeli dveře třídy školní družiny, nastal ten správný čas. Rozjímat a vyprávět si. Co máme na Vánocích rádi? Jak vypadaly ty minulé u nás doma? Počítali jsme členy naší rodiny a širokého příbuzenstva, jak velký by musel být štědrovečerní stůl pro všechny? Legrace a zábava vládly celé odpoledne a my takto pokračovali i v dalších dnech. Na zapomenuté vánoční tradice a pověry jsme se těšili dvojnásob. Oškrabat co nejdelší slupku z jablka byl pro některé z nás velký oříšek, hodit jí pak co nejdále za sebe zvládl již každý. Co nám připomíná tvar spadlé slupky? První písmeno křestního jména nové lásky, tvar šipky, která nám ukazuje směr ke štěstí? Vyzkoušeli jsme dle darovaného deníčku a zápisníčku prababičky hned několik štědrovečerních zvyků. Třesení stromečkem, předpověď počasí z cibulových slupek a dokonce jsme hledali kousek okoralého chleba. Tolik krásných činností a kouzel, jsou tu opravdu Vánoce!
Při poslechu a zpěvu vánočních písní a koled vzniklo zase jedno pěkné odpoledne. Vonělo po pomeranči a hřebíčku a na stole se to hemžilo sušeným ovocem a barevnými látkovými odstřižky. Vánoční vrkoč je tu! Milí rodiče a prarodiče, tvořili jsme pro vás.
A protože o Vánocích myslíme opravdu na všechny, vydali jsme se ještě na obchůzku našich milých provozen, obchodů a poskytovatelů zázemí veřejných výstavek. Barevnými přáníčky a dárečkem v podobě vlastnoručně vyrobeného andílka jsme poděkovali a udělali radost.
Jako správní družináři zakončíme poslední měsíc roku 2024 hrou. Věštění z hrníčků bylo plné napětí i veselé zábavy. Pěkně jsme zamíchali s novým rokem, někdo bude mít samé jedničky, jiný dostane domácího mazlíčka, dojde i na nového kamaráda. Můžeme tedy přidat další stránku našemu HRAVÉMU ZÁŽITKOVNÍKU a popřát všem KRÁSNÉ VÁNOCE A NOVÝ ROK!!!
