- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
26. ročník této nejstarší sbírkové akce v České republice je tu a my jsme stejně jako v minulém roce opět pomáhali. Nejprve jsme tedy vyvěsili propagační letáky na známých místech a prošli se naším městem nanečisto. Připomněli jsme si význam dobrovolnické činnosti a pojmenovali si hlavní body šíření osvěty této nemoci, se kterou nám pomohly preventivní letáčky s informacemi. A konečně jsme si oblékli tradiční žlutá trička a vybavili se archy žlutých kytiček - květu měsíčku lékařského s letošní fialovou stužkou. Naše prodejní pochůzky jsme rozdělili do dvou dnů a vystřídali dopoledne s odpolednem. Příležitost tedy dostali mladší i starší žáci. Plán cesty městem se zastávkami v provozovnách obchodů, který jsme si sami navrhli, vyšel na výbornou. Byli jsme dobrými řečníky, s odvahou a úsměvem jsme bojovali za každý prodaný kvítek a chvílemi se vtipně předháněli o přízeň kolemjdoucích. Lidé nás na ulici dokonce sami vyhledávali a my měli upřímnou radost z tolika lidské ochoty a zájmu. Pokladní vak se začal plnit drobnými mincemi, ale i papírovými bankovkami a my jsme průběžně odhadovali konečnou vybranou sumu a nazpaměť procvičovali početní úkony z matematiky. Plni dojmů jsme se pak vraceli zpět do školy. Všude bylo najednou plno žlutých kvítků, paní učitelky, rodiče, kteří nás přišli vyzvednout ze školní družiny i my samotní jsme se pyšnili pomocí a připnutým kvítkem na tričku či halence. Netrpělivě budeme čekat na výsledky sčítání a konečnou vybranou sumu za město Uhlířské Janovice. A po vzoru minulého roku si vyzvedneme vyplněný certifikát a vystavíme si ho u vchodu do školy.
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
3. květen byl od samého rána doslova prosluněný paprsky. Pohled z oken jednotlivých tříd nám nedal klidu a přestávku mezi vyučováním jsme využili k pozorování a zhodnocení skutečnosti, jak moc to venku společně se sluníčkem sluší. Kalendář školní družiny nám napověděl, a tak jsme se do volného času po výuce vrhli s nadšením pro venkovní aktivity. Připomněli jsme si a oslavili DEN SLUNCE. Vybaveni barevnými křídami a malou encyklopedií rostlin jsme se vydali na školní zahradu a do přilehlého okolí. Cestou jsme poznávali pestré květnové květy v zelené trávě a na zahradě jsme si společně zazpívali píseň O jarním sluníčku. Snažili jsme se rozluštit ukrytou hádanku, která na nás v textu této písně čekala a zkusili jsme najít zlaté dukáty rozsypané právě v tento čas sluníčkem na zem. Pověděli jsme si, jak moc jsou pro nás slunce a jeho energie důležité, ale také, jak nám může sluneční záření ublížit. Popsali jsme si podobu i barevné variace, které můžeme na obloze vidět. A protože jsme se těšili na práci s křídami, vydali jsme se na malé hřiště u zahrady a využili jeho černého asfaltového povrchu jako tabuli. Vznikaly kreslené podoby slunce oživlé tváří i spontánními nápady psaného textu. A konečně přišly na řadu i zlaté dukáty – pampeliška, smetanka lékařská. Jen někteří z nás rozluštili hádanku v textu zpívané písně a pustili se do zajímavé tvořivé činnosti. Pampeliškové sluníčko z květů i stonků nás nadchlo. Nápady pokračovaly a společnou pomocí jsme vytvořili i podobu ze sedmikrásek. Kombinovali jsme barvu i velikost květů, které jsme v trávě květnové zahrady mohli najít. Na závěr venkovní zábavy jsme ohodnotili přehlídku slunečních děl a také některé z nich pojmenovali naším křestním jménem. Ve třídě školní družiny jsme si poté ještě vyseli do květináče semínka slunečnice trpasličí, která se s naší následnou péčí stane ozdobou parapetu a vzpomínkou na oslavu dne plného paprsků a hřejivého tepla.
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
Svátky jara jsou tu! A tak přípravy na jejich oslavu byly pro nás velkým potěšením. Povídání v kruhu jsme si velmi oblíbili a besedou doslova ožije konkrétní téma. Posedali jsme si tedy na gauči i na koberci a nejprve se zaposlouchali do povídání paní vychovatelky, které nám přiblížilo historii a vznik Velikonoc. Cestovali jsme v čase do dob dávno minulých a poznali například první obarvená vajíčka, která se výlučně barvila na červeno a dozvěděli jsme se také, jak vzniklo označení kraslice. Děvčata nadchly zvyky našich předků, na rozdíl od dneška se totiž pomlázkou šlehali všichni bez rozdílu. A co teprve jarní rituály? Koupel v potoce pro zdraví nebo zapichování větviček rozkvetlé vrby do země pro dobrou úrodu. Závěrem naší besedy se z nás stali kouzelníci. Vařené vajíčko jsme si kouleli po svém těle a po vzoru našich předků z něj získali sílu na celý rok.
Vycházkou na školní zahradu jsme si natrhali napučené větvičky listnatých stromů, které jsme ozdobili barevnými mašlemi. Ve váze nám vznikla živá velikonoční dekorace a základ pro uvázaná vajíčka z papíru. U místního rybníka jsme si trochu zasoutěžili a hledali vrbu, větvičky, bez kterých by skutečná pomlázka neexistovala.
Zajímavé byly i hudební chvilky. Vyhledali jsme si několik velikonočních písní a zahráli si na karaoke show. Napodobili jsme hru na tradiční hudební nástroj Velikonoc - řehtačku v podobě struhadla a kovové paličky. Věrohodně vydávala typický silný zvuk a my si zakrývali uši dlaněmi. Poznali jsme nové texty koled a říkadel, příkladem byli ti, kteří se vybranou koledu nepovinně naučili nazpaměť a přednesli ji před svými spolužáky.
Výtvarné dílničky patřili velikonočním přáním a nejrůznějším technikám zdobení. Nadepsali jsme i velikonoční pohledy a sváteční vzkaz poslali na adresy našich babiček a dědů. Finále příprav bylo barvení vajíček práškovými barvami. Vystřídali jsme dle daného návodu dva odlišné postupy práce a hodnotili jejich výhody i nevýhody. Závěrem této činnosti jsme si nemohli odpustit míchání barev, které je pro nás oblíbeným výtvarným pokusem. Poznali jsme také druhy zeleniny či přírodniny, které dokážou obarvit stejně intenzivně jako barvy umělé. Obarvená vajíčka jsme si ještě kreativně vyzdobili a usadili do stojánků zhotovených z papírové vystřihovánky.
Na velikonoční prázdniny jsme odcházeli s vyrobenými veselými dekoracemi, novými koledami pro chlapce i dívky a malým úkolem – natrhat rodičům na sváteční stůl větvičky zlatice a ozdobit je mašličkou, takto budeme mít svátky jara každý z nás přímo doma.
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
Jarní dílny, kreativita s přírodninami v hodinách pracovního vyučování a výtvarná výchova plná pestrých barev, tak takto probíhaly přípravy na JARNÍ VÝSTAVU, kterou jsme zahájili 1. dubna 2022 v Minigalerii KIC v našem městě. Výstava potrvá celý tento měsíc a veřejnosti bychom rádi představili naši práci a připomněli si svátky jara, potěšení po dlouhé zimě.
Prvního úkolu, který vše odstartoval, jsme se ujali velmi dobře. Plakát s podrobnými informacemi i zajímavým výtvarným ztvárněním jsme zkusili navrhnout každý sám za sebe a poté se společně dohodli na výsledné podobě. Každý list byl originál, žádná kopie, žádný tisk, kreslili a psali jsme vlastnoručně. Plánek města vytvořený v naší pracovní verzi nám posloužil při roznášce a my se společně s hlášením rozhlasu uvedli široké veřejnosti.
Společnou prací a sdílenými nápady jsme představili nastalé roční období a s ním spojené Velikonoční svátky. Vyrobili jsme několik druhů ptačích hnízd a přivítali tímto návrat čápů, vyzkoušeli jsme naši fantazii a vytvořili závěsné dekorace z vrbových proutků či větviček břízy. Nejmladší žáci vyseli osení a pravidelnou péčí dali základ pro veselé zápichy zajíčků a kuřátek v živé zelené zahrádce.
Nadšení z připravované kulturní akce a činnosti, která nám dávala možnost seberealizace, pokračovalo i ve volném čase po vyučování. Družináři přispěli svým recytvořením, z kartonu a obalu od vajec vznikaly dekorace v podobě kohoutů a slepic. Kávové filtry se proměnily v kolébající se ovečky a wc roličky byly základním kamenem pro stavbu včelích úlů. Vycházkami do přírody jsme nastříhali proutky zlatice, které ve váze ozdobili ptáčci z domácího sena zavěšené na provázku.
Prostory Minigalerie jsme zaplnili barvami výrobků a veselou náladou plnou jarního sluníčka z otisků našich dlaní. Komíny s čapími hnízdy jsme dekorovali vstupní prostory a pohled nad naše hlavy jsme nechali vznášejícím se motýlům. Konečně je vše na svém místě, obrázky, výrobky a i nadepsaná první stránka knihy návštěv. Vernisáží jsme tedy symbolicky otevřeli dveře Minigalerie a společně si zazpívali jarní písničky a přednesli i báseň. Každý jsme si mohl najít svou práci a výrobek, zhodnotili jsme naši snahu v hodinách, ale i pomoc při samotné instalaci, která byla také náročná. Těšíme se na odezvu veřejnosti a pochlubíme se svým rodinám.
Hezké svátky jara všem!
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
Prvního jarního dne jsme se nemohli dočkat, odpočítávali jsme zimě poslední hodiny a v kalendáři listovali na stránku 11. týdne roku 2022.
Sluneční paprsky a příjemné odpolední teploty nás nemusely příliš dlouho přemlouvat k procházce do okolí školy i do města. Ovšem nejvíce volného času jsme si užili na školní zahradě. Prohlédli jsme si záhonky, které čekají na naší péči a pracovní činnosti před zahájením zahrádkářské sezony. Zasoutěžili jsme si v hledání prvních jarních květin a připomněli si, že ne všechny jsou jen krásné či léčivé. Příkladem nám názorně byly sněženky, které i přes svou omamnou vůni a krásný elegantní tvar patří mezi jedovaté rostliny. K naší venkovní zábavě a oslavě probouzení přírody jsme si v dílničkách školní družiny vyrobili veselé papírové větrníky. Vyzkoušeli jsme několik vybraných pracovních postupů a návodů ze zájmových časopisů a nakonec si vybrali takový, o kterém jsme se potřebovali opakovaně přesvědčit, že skutečně funguje. Z papírového brčka, barevného papíru a chlupatého drátku vznikaly ve větru pohyblivé dekorace, kterými jsme spontánně vyzdobili zahradu. Byla to veselá podívaná. Zahráli jsme si kolektivní hry, mezi stromy soupeřili o naše místo jako škatulata nebo se vydali hledat poklad v trávě hrou „hudební přihořívá“. Nápověda silou a rychlostí zpěvu byla novou obměnou známé zábavy. Starší spolužáci poté nastříhali větvičky zlatice a společně jsme si je odnesli do vázy, sytě žluté kvítky na sebe určitě nenechají dlouho čekat. A protože k prvním jarním dnům neodmyslitelně patří semínka a klíčky, nechali jsme si na okenním parapetu vyklíčit semínka řeřichy seté. Svým množstvím vitamínů a minerálních látek patří k pomocníkům proti jarní únavě a prospívá našemu tělu. Za necelý týden a s pravidelnou péčí mezi přestávkami ve výuce se naše klíčící misky bohatě zazelenaly. Výhonky nám chutnají samotné i v dobře známé žervé pomazánce, kterou připravujeme v různých variantách přidaných surovin. A abychom poznali ještě více, premiérově jsme nechali vyklíčit semínka ředkvičky. Neodolatelná a typická chuť klíčků oblíbené zeleniny nám přivodila chuťovou závislost a již máme společně naplánované další pokračování klíčení a přípravu odpoledních svačin, které u nás nabývají na oblíbenosti.
Příchod jara jsme si opravdu užili a se stejným elánem již vyhlížíme další zajímavou zábavu i činnosti.
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
Minigalerie KIC v našem městě zahájila březnovou výstavu ( 1. – 31. 3. 2022) kresleného humoru pana Stanislava Olta. A protože jsme se chtěli potěšit kulturním zážitkem i vtipem samotným, odstartovali jsme nový měsíc s úsměvem ÚSMĚVEM.
Nejdříve jsme se tedy společně sešli ve třídě školní družiny, abychom poznali pana kreslíře a dozvěděli se o něm něco více. Zaposlouchali jsme se do čtení medailonku a vyprávění, kterým nás paní vychovatelka seznámila s autorem kreslených děl. Listovali jsme on line stránkami humoristického magazínu Tapír a přečetli si o klubu kreslířů, kteří podporují humor a publikují zde svá díla. A protože je kresleného humoru mezi lidmi čím dál tím méně, podpořili jsme ho a vydali se v pondělí - 7. 3. 2022 do výstavních prostor minigalerie.
Před vstupem jsme si prohlédli uvítací plakát a zopakovali a pojmenovali si jeho náležitosti. Díla plná vtipu a úsměvných kreslených scének z aktuálního dění ve společnosti, ale i klasické policejní či rodinné momentky ze života nás pobavily. Pozorně jsme pročítali průvodní text každého obrázku, který dotvořil to správné kouzlo daného vtipu a my se srdečně zasmáli. Během návštěvy jsme nanečisto hlasovali pro 3 nejzajímavější a nejvtipnější obrázky a navzájem se zkoušeli z poznatků o životě pana kreslíře. Konec prohlídky pak patřil návštěvní knize, do které jsme společně napsali vzkaz a popsali naše pocity z kulturního zážitku. Cesta zpět do třídy školní družiny byla plná nejen čerstvých zážitků, ale i inspirace na tvořivou činnost. Vymyslíme jeden kreslený školní vtip?
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
Na téma plné barevných vůní, lákavých chutí i praktických činností jsme se moc těšili. Nejprve jsme si však udělali malou vycházku na školní zahradu. Ve slunečném, ale přesto mrazivém odpoledni jsme si prohlédli podobu spících záhonků a sáhli si na mrazem ztvrdlou hlínu. Zopakovali jsme si, jak a proč vypadají právě v tuto dobu, v tomto ročním období, zahrádky i pole kolem nás.
Po návratu do tepla třídy školní družiny nám naše připravené téma přišlo vhod, zahřejeme si prstíky rukou o teplé hrnky plné voňavých čajových dobrot.
Nejprve jsme se posadili v kruhu a zaposlouchali se do vyprávění paní vychovatelky. Legenda o čínském císaři a jeho převařené vodě s napadanými lístky nebo jak vlastně vznikl čajový sáček? Stálezelený strom i keř čajovníku čínského jsme si prohlédli na fotografii a popsali si práci česačů, kteří ho ručně sklízí. Čaje jsme si rozdělili do čtyř základních barevných skupin podle způsobu jejich zpracování. V pracovních listech jsme poté řešili obrázkový úkol s názvy potřeb k vaření a servírování. Minibojovkou bylo hledání návodu na přípravu čaje na již zakoupených baleních či samotných sáčcích.
Konečně jsme se dostali k praktické části našeho tématu. Přišla řada na naše nejmilejší hrníčky z domova a oblíbené příchutě čaje v čajových sáčcích i těch sypaných ze sušených bylinek, které právě díky tomuto způsobu zpracování a uchování můžeme používat a konzumovat i v zimním období. Za pomoci paní vychovatelky jsme si nejprve uvařili vodu a poté si připravili nejrůznější druhy čaje. Nejoblíbenějším se stal ovocný z malin a jahod. Pozornost upoutala chuť sušeného domácího heřmánku a překvapením byla exotická citronová tráva, kterou bylo cítit až na chodbě naší školy. Chvílemi jsme si připadali jako na letní louce plné vůní. Naše hrníčky se plnily horkými barevnými nápoji a my je s opatrností foukali do vlažné teploty. Jako dochucovadlo jsme použili běžný bílý cukr i včelí med, který byl pro některé z nás znatelným rozdílem a nemilým zjištěním o našem velkém sladkém návyku. Od medu a cukru jsme se propovídali k pojmu „Čaj o páté“, který nám trochu toho sladkého opět přinesl. Anglické dámy se totiž pravidelně setkávaly při pití čaje a namáčely si do něj čajové sušenky, které tímto změkly. Takže i my jsme po vzoru dam z vyšší společnosti zkusili namočit tradiční oříškovou tatranku a pochutnali si.
Závěrem našeho tématu byly výtvarné činnosti. Papírové šablony hrnku s podšálkem jsme si nejprve vykreslili a vystřihli. Poté na barevných papírech vznikaly nalepením koláže. Zajímavostí byly nápisy konkrétního druhu nápoje, které jsme skládali z vystřižených písmen. Pití čaje se tímto ve výtvarné dílně rozšířilo na ranní kakao nebo bílou kávu. Z kreativního odpoledne jsme poté společně uspořádali veřejnou výstavku a s chloubou vyzdobili naše známá výstavní místa v Uhlířských Janovicích.
- Základní údaje
- Napsal Kamila Luxová
- Kategorie: Školní družina
Pravidelné družinové besedy a povídání nám dávají nové návody a náměty k zamyšlení, ale i obyčejný tolik potřebný odpočinek a relax mysli. A tak jsme pro jednou v měsíci opustili dané tematické plány a nechali se unést spontánním nápadem a činností.
Přenesli jsme se do světa animovaných čili kreslených pohádkových postav. Náš výběr byl hlavně z tradičních českých pohádkových hrdinů, ale přidali jsme i některé populární zahraniční. A právě nyní začala pracovat naše představivost a myšlenky, Bob a Bobek sedí s námi v lavici, Šmoulové jsou naši protihráči ve vybíjené v hodině tělocviku a Večerníček čte pohádky nejmenším družinářům. Jak by naši oblíbenci v dnešní době „rouškové“ asi vypadali? Jak moc by je zakrytý úsměv, typický výraz ve tváři schovaný pod rouškou změnil? Poznali bychom je vůbec? Zajímavé i zábavné povídání nás nadchlo, každý si svého pohádkového hrdinu musel nejprve pečlivě vybavit a ve své hlavě pátrat podle paměti. Typickou modrou barvou září Šmoulové, černý klobouk kouzelníka Pokustóna zase neodmyslitelně patří dvěma králíkům a Rákosníček má velké uši a pár chmýří na hlavě místo vlasů. Naši živou konverzaci a zábavu pozvolna vystřídala výtvarná činnost, které jsme dali pracovní název POHÁDKY V ROUŠCE. Černobílé předlohy pohádkových postav s rouškou v obličeji jsme vykreslili barvami pro ně typickými, výtvarnou techniku jsme volili podle svého. Mladší žáci pracovali s barevnými pastelkami i voskovými pastely, ti starší použili fixy. Stali se z nás výtvarní návrháři, vzhled jednotlivým rouškám jsme dali právě my. Během práce jsme si společně přiznali, jak je někdy opravdu těžké rozpoznat přicházející maminku v roušce mezi ostatními na ulici nebo jak je vůbec složité orientovat se mezi lidmi se zakrytými ústy.
Pohádkovou rouškovou zábavu jsme si užili. Výtvarné práce jsme si vystavili na nástěnku třídy a později je ještě využijeme ke společné koláži, která bude v podobě plakátu zdobit stěnu školní družiny.
