Únorová pranostika „Únor bílý, pole sílí“ se letos naplnila do puntíku. Zasněžený kopeček u naší školy se proměnil v místo plné smíchu a radosti, kde jsme si dosyta užívali zimních hrátek s boby i bez nich. Měli jsme velkou radost, že se sníh vrátil právě v týdnu, kdy v Itálii probíhala zimní olympiáda. Inspirováni sportovní atmosférou jsme si proto uspořádali vlastní zimní školní olympiádu.
Mezi naše disciplíny patřil sjezd na bobech, napínavý biatlon i hokej, při němž jsme místo hokejek použili obyčejná košťata. Nadšení, soutěživost i radost ze společných zážitků nás provázely každým okamžikem.
Ani v zimním období však nezapomínáme na péči o zvířata. Pravidelně jsme dosypávali zrní do krmítek, která vyrobily děti z ostatních tříd během pracovního vyučování. Při procházce po zručské cyklostezce jsme zkontrolovali kachny na řece Sázavě a s potěšením sledovali jejich klidné zimní dovádění na hladině.
Cestou zpět do školy jsme se zastavili v zámecké galerii, kde jsme si prohlédli výstavu J. Balákové „Mezi nebem a zemí“. Nevynechali jsme ani návštěvu městské knihovny, odkud jsme si vypůjčili knihu o olympiádě, abychom mohli vytvořit vlastní olympijský plakát.
K únorovým radostem patřil také družinový karneval, který celý měsíc završil veselou a barevnou tečkou. Únor tak byl nejen bílý, ale i plný zážitků, radosti a společných okamžiků, na které budeme dlouho vzpomínat.
Jak se zpívá v jedné písničce: „Maso, maso, masopust, než nastane dlouhý půst, každý si rád užije, nají se a napije…….“ I ve třídě základní školy speciální jsme si užili masopustních koblížků a tradičního karnevalu. O tradici a zvycích masopustu jsme si nejen povídali a četli, ale téma masopustu se nám objevilo v matematice, výtvarné, pracovní i hudební výchově. Na závěr nechyběly masky a tanec.
Stejně jako v Uhlířských Janovicích, i ve Zruči jsme se v první polovině února zapojili do akce Týden pro wellbeing ve škole 2026. V průběhu tohoto týdne jsme se zaměřili na naše duševní zdraví, pohodu a rozvoj přátelských vztahů. Povídali jsme si, sledovali videa a vyráběli srdíčkové výrobky nejrůznějšími technikami. Tentokrát jsme nezapomněli ani na naše pedagogy. Pro ně zorganizovala metodička prevence akci s názvem Tak jde čas, při níž panovala dobrá nálada a veselá atmosféra nad prohlížením rodinných fotek.
V úterý 17. 2. 2026 jsme přijali pozvání do Kolína na IV. ročník turnaje v Boccie. Boccia je halová forma pétanque přizpůsobená lidem s tělesným postižením. Jde o oficiální paralympijský sport. Před turnajem jsme poctivě trénovali v hodinách tělesné výchovy. V den turnaje jsme si museli přivstat a v 6:38 hodin jsme vyrazili vláčkem do Kolína. Ve sportovní hale jsme sehráli několik úspěšných utkání se svými soupeři z ostatních škol z Kolína, Kutné Hory, Peček, Poděbrad. Všichni jsme do hry dali spoustu energie, proto jsme si zasloužili zlaté medaile. Příjemně unavení jsme se odpoledne vrátili do Uhlířských Janovic, kde nás vítali rodiče jako pravé olympioniky. Těšíme se na další ročník!
Dne 10. února 2026 jsme si na naší škole připomněli Den bezpečnějšího internetu. Téma bezpečnosti v online světě je přirozenou součástí výuky informatiky, a proto jsem program pro všechny žáky připravila právě v rámci tohoto předmětu. Letos jsem na to ale nebyla sama – na přípravě i samotné prezentaci se mnou spolupracoval žák 4. ročníku, který se role moderátora zhostil opravdu skvěle.
V úvodu jsme se společně zaměřili na to, co nám internet přináší – rychlé informace, možnost komunikace i zábavu. Poté jsme otevřeli i druhou stranu online světa. Mluvili jsme o možných hrozbách a zdůraznili, že klíčem k bezpečí je ochrana osobních údajů a soukromí.
V mé části zazněla témata bezpečných hesel, zásady ochrany účtů a další praktické tipy, jak se na internetu chránit. Následně si slovo převzal můj čtvrťácký kolega a velmi otevřeně mluvil o rizicích sociálních sítí, zneužití fotografií, nástrahách online her i o možných nebezpečích spojených s umělou inteligencí.
Závěr patřil společnému tématu kyberšikany – co to je, jak ji poznat a hlavně co dělat, pokud se s ní setkáme.
Velmi si cením odvahy a zodpovědnosti, se kterou se náš žák do celé akce zapojil. Věřím, že právě když o bezpečí na internetu mluví i děti mezi sebou, má takové sdílení ještě větší sílu.
Po vánočních prázdninách jsme se do školní družiny vrátili plní očekávání a radosti ze společného setkání. Leden nám přinesl pravou zimní atmosféru, kterou jsme si s chutí užívali při pobytu venku i při činnostech ve třídě.
Rádi jsme vyráželi na procházky do zimní přírody, kde jsme obdivovali zasněženou krajinu, zkoumali stopy zvířátek ve sněhu a s nadšením pozorovali proměny zimního počasí. Na školní zahradě jsme stavěli sněhuláky, pokoušeli se o malé iglú a při příznivých podmínkách si opatrně vyzkoušeli i klouzání na ledu. Během jedné z vycházek jsme se zastavili na náměstí v Uhlířských Janovicích, kde jsme se společně vyfotili u betléma a anděla, a ještě si připomněli doznívající zimní atmosféru.
Ve třídě školní družiny panovala příjemná a tvořivá nálada. Hráli jsme hru, při které měli žáci za úkol napodobit vybrané zvířátko, zatímco ostatní hádali, o které se jedná. Smích a radost z hádání nás provázely po celé odpoledne.
Navlékali jsme korálky na drátky, z nichž vznikaly jemné sněhové vločky, které nám připomínali křehkou krásu zimy. Z papíru jsme vyráběli 3 D sněhuláky, vybarvovali předlohy zvířátek v zimní krajině a z vlny tvořili roztomilé ptáčky. Velké zaujetí přinesly také hry se stavebnicemi. Žáci skládali lego, stavěli kuličkovou dráhu a s nadšením zkoušeli nové varianty konstrukcí.
Součástí našeho programu byl i zimní pohybový chodníček, při kterém žáci podle předlohy hledali správnou cestu. Aktivita podporovala nejen soustředění a orientaci, ale i radost z pohybu.
Nezapomenutelným zážitkem byly pokusy s ledem – Dinosauří vejce. Do balónků jsme vložili malé figurky dinosaurů, naplnili je vodou a nechali zamrznout. O to větší bylo napětí při postupném rozmrazování, kdy žáci s očekáváním sledovali, kdy se jejich „objev” ukáže. Nadšení z úspěšného vysvobození zvířátka z ledového zajetí bylo opravdu veliké.
Mysleli jsme také na ptáčky v zimní přírodě. Z roliček od toaletního papíru jsme vyráběli jednoduchá krmítka, která jsme potřeli sádlem, obalili ptačím zobem a následně je zavěsili na větve stromů na školní zahradě. K tématu zimního přikrmování jsme si zahráli i didaktické hry „Kdo přiletěl na svačinu?” a „Ptáčci v krmítku”.
Nechyběl ani pravidelný pohyb v tělocvičně, kde si žáci s chutí zahráli sportovní a míčové hry a vybili svou energii.
Leden byl měsícem plným radosti, objevování a společně strávených chvil. Přinesl nám nejen zimní zážitky, ale i pocit sounáležitosti a pohody, se kterým jsme vstoupili do nového roku.
Opět jsme měli možnost napříč ročníky rozvinout naši osobní pohodu a posílit naše mentální zdraví. Návodem nám byly kreativní i výtvarné činnosti a pohybové aktivity v mnoha podobách.
V hodinách výtvarné výchovy jsme hledali své nálady v barvách, pokusili jsme se navrhnout mandaly a postupným vykreslováním dopřáli našemu vnitřnímu klidu a soustředění.
Vůně a éterické oleje nám pro změnu nabídly hodiny pracovního vyučování. S vonnými hrami jsme si užili nevšední zábavu mysli a nahlédli takto do světa léčivé aromaterapie. Vyrobili jsme si vonné sáčky a ručně strouhali tuhá mýdla. Vzorované látky si každý z nás stříhal na míru a s ozdobnou mašlí byl výsledek NA POHODU. Hmatové polštářky a naše spontánní nápady na pracovní postup byly dalším nápadem jak lépe zvládnout náročnou situaci a nepohodu. „Kdo do kapsy sáhne, s polštářkem to zvládne“.
Krátce jsme se protáhli při pohybových svačinkách mezi vyučováním a dechová cvičení vsedě či na podložkách vyzkoušel každý z nás. Okusili jsme kouzelnou jógu z Indie a s Jogínky z televizního pořadu jsme se proměnili v silného lva nebo pevný strom.
A i když se počasí příliš nevydařilo, vydali jsme se několikrát do okolí naší školy a do přírody, která je asi největším zázrakem a lékem pro nás všechny. Snažili jsme se vnímat prostředí a prostor kolem sebe, poslouchali jsme vítr i kapky deště a nebáli se podívat vzhůru do výšek korun stromů i běžících mraků. Společně jsme prožili neobyčejné chvíle a chvilky a dokázali si o nich i společně popovídat.
Těšili jsme se z vyzdobených nástěnek a společných prostor školy našimi pracemi, těšil nás pečlivý úklid třídy i přerovnaný školní batoh. Těšil nás pohled na vše kolem nás, bylo nám fajn. Tak pojďme pokračovat a cítit se lépe a bezpečně vždy tam, kde právě jsme.
V úterý 10. 2. zažila naše škola velmi milé a voňavé překvapení. Místní Pizzerie NONNO se rozhodla udělat radost našim žákům a věnovala škole deset pizz zcela zdarma.
Dar nás potěšil o to více, že mu předcházel Mezinárodní den pizzy, který připadl na pondělí 9.2. Navíc právě tento týden probíhá na naší škole italský týden v rámci olympiády, a tak se toto chutné překvapení krásně tematicky propojilo s našimi aktivitami.
Když pizzy dorazily, zavládla mezi dětmi obrovská radost. Chodby se naplnily nejen vůní čerstvé pizzy, ale hlavně úsměvy, dobrou náladou a nadšením. Pro žáky to bylo velmi příjemné zpestření školního dne.
Velmi si vážíme vstřícnosti a štědrosti Pizzerie NONNO, která tímto krásným gestem podpořila naši školu a potěšila naše žáky. Děkujeme za ochotu, laskavost a radost, kterou jste nám všem udělali.
Takové chvíle nám připomínají, že škola není jen o učení, ale také o hezkých společných zážitcích a dobrých vztazích v našem městě.
Ještě jednou děkujeme Pizzerii NONNO a přejeme mnoho spokojených zákazníků!
Kdy jindy bychom si mohli lépe popovídat o sociálních sítích než 10. února, na tento den letos připadl Den bezpečnějšího internetu. Přijali jsme pozvání paní knihovnice Jany, aby nám na příbězích zvířátek v ZOO ukázala nesprávné chování na internetu, zvláště pak na sociálních sítích. Víme, že nesmíme věřit všemu, co si na internetu přečteme, musíme si dávat pozor na podezřelé nabídky lákavého zboží. Velkou část věnovala paní Jana kyberšikaně, neboť ve stejném ohrožení, jako byla některá zvířátka v ZOO, se můžeme ocitnout i my. A fotit se bez fráčku jako tučňák Tonda? To po dnešku už nikoho z nás nenapadne.
Koncem ledna zručští žáci navštívili zimní stadion v Ledči nad Sázavou, kam se všichni žáci náramně těšili.
Bruslení na ledě není ve škole častá aktivita, takže účastnit se tohoto zimního sportu společně s ostatními spolužáky byla radostná událost. Bruslení na ledě zvládli téměř všichni žáci. S touto sportovní akcí byli spokojeni nejen žáci, ale i přítomní bruslící učitelé. Akce proběhla bez úrazů.

Lednová bohatá nadílka sněhu umožnila žákům zručské školy věnovat se zimním sportům. Zasněžená školní zahrada posloužila jako trénovací plocha pro běžkování. Jak si správně zapnout běžky a jak se pohybovat na běžkách bez pádů, si vyzkoušeli žáci 4. - 8. ročníku. Žáci byli spokojeni a litovali, že sníh vydržel jen jeden týden.
V pondělí 6. ledna obcházela trojice králů ze II. třídy své spolužáky s písní na rtech a přáním zdraví a štěstí do právě začínajícího nového roku. Zpívající krále doprovázela paní učitelka hrou na ukulele a své vystoupení předvedli i ve sborovně a ředitelně. Za svůj výstup sklidili nejen potlesk, ale i sladkou odměnu.
Složení školské rady od 1. ledna 2026
Mgr. Zdeňka Kunčická,
pan Petr Chaloupka,
Mgr. Tomáš Valášek,
Prosinec byl od samého začátku ve znamení nejkrásnějších svátků v roce a my si ho tedy náležitě užili.
Zábava s tradicemi ADVENTU nás učarovala. Nejprve jsme se společně pustili do výroby adventního kalendáře. 24 papírových pytlíčků ozdobených vlastními nápady jsme zavěsili dřevěnými kolíčky na šňůru a během měsíční výzvy je plnili našimi dobrými skutky či obyčejnou darovanou radostí. Jeden druhého jsme mnohdy překvapili a bylo krásné vědět, že dovedeme dělat srdečné skutky napříč generacemiJ.
Při listování knihami s vánočními příběhy jsme se začetli do příběhu poustevníka Otce Jakuba. Chtěli jsme objevit a hlavně prožít krásný rituál, který nám připomíná důležitost vztahů s našimi nejbližšími a také si zpříjemnit dobu čekání na Vánoce. Na školní zahradě jsme si vytvořili adventní spirálu z větví jehličnanů a šišek. Dodržet tvar byl pro některé z nás nelehký úkol, ale kdo si jako pomůcku stočil tkaničku či provázek, vyhrál. Doprostřed spirály jsme položili svíčku a symbolicky rozsvítili plamínek naděje a lásky pro všechny kolem nás. Posíleni venkovním zážitkem jsme si v teple třídy museli ještě vyzkoušet práci se samotvrdnoucí hmotou. Vyrobit si vlastní adventní spirálu bylo snadné. Užili jsme si spoustu zábavy s tvarováním a navrhováním, barevnými skleněnými kamínky vloženými do připravených důlků jsme odpočítávali dny do Vánoc.
Mikuláše a další adventní postavy jsme si připomněli pohybovými hrami i říkankami. Dramatizace pochůzky svatého Ambrože byla plná bonbonů, ale i strachu z honičky. Jako svatá Lucie jsme se procházeli zahaleni v bílém prostěradle a vymetali smetí ze světnice.
Při poslechu vánočních písní jsme si povídali o naší rodině, našich blízcích a o zážitcích, které nám přinesly minulé vánoční prázdniny.
A právě s myšlenkami na naše milované jsme se vrhli na poslední krásnou činnost tohoto měsíce.
Oblékli jsme si kuchařské zástěry a připravili pomerančovou marmeládu s vůní vánočního koření.
Zbývalo nazdobit skleničky a dárky v barvě zapadajícího sluníčka pomalu hledaly své místo pod vánočním stromečkem u nás doma. Kouzelné svátky jsou tu!
Takže, přejeme všem veselé Vánoce a v novém roce se budeme těšit zase na naše aktivity.
Strana 4 z 73